Ze života Berňákova (příběh 14.)

V televizi vysílali varování: "V jisté zemi stále není bezpečno. Nepohybujte se v místech s velkou koncentrací lidí".
"Houby! Já jsem se procházela po poušti, a podívejte, co se mi stalo", řekla jistá žena, která byla svázaná a před ní stál terorista Psí Voják.

KONEC PŘÍBĚHU

Ze života Berňákova (příběh 25.)

Kdysi se používalo slovo nebe jako oblohu, dnes to většinou poslední roky znamená údajný zastánce kultury Psů, národa, odkud pochází Psí Vojáci.
Starosta řekl lidem, že nebe jako oblohu se bude spíš říkat "modrák".

Další tři roky a modrák už pak znamenal "Modré příběhy", populární seriál, takže už obloze říkali "zeď světa".
Za dalších pět let "zeď světa" znamenal eufemisticky "konec světa", takže se obloze spíše říkalo "vesmírná kulisa".
Po desetiletích už jiný starosta řekl, že nemůžou pořád posouvat názvy pro oblohu, takže tomu budou zase říkat "nebe".
Jedna z tehdy starších žen byla velmi šokovaná, doslova se vydýchávala a řekla: "Huh! To je na mně silné kafe, říkat tomu zastánce Psích Vojáků".

KONEC PŘÍBĚHU

Ze života Berňákova (příběh 13.)

Policista právě nechal zavřít do cely podezřelého. Po hodině podezřelý řekl: "Potřebuji na toaletu".
Policista: "Nepustím vás".
Podezřelý řekl: "Tak to se asi vyčůrám na místě".
Policista: "To klidně", řekl v klidu.
Podezřelý to udělal. A policista ho o nyní obvinil ze sexuální deviace, protože močit na veřejnosti je druh deviace.

KONEC PŘÍBĚHU

Ze života Berňákova (příběh 24.)

V televizi se objevuje tato reklama, která velmi pohoršuje lidi vždy, když to slyší:
"Ty záchode! Ty výkale! Ty vepři! Ty věci! Ty přirození! Ty diktátore! Ty kuře! Ty míči! Ty obézní! Ty retardovaný! Ty nemoci!".
Na konci měsíce se objevuje pokračování reklamy: "Co vás pohoršuje nějaké běžné výrazy? To už tak moc používate to jako nadávku, že neznáte původní význam?".

KONEC PŘÍBĚHU

Ze života Berňákova (příběh 12.)

Přišel takhle muž od služby sociální prevencí do domu kluka, který právě hrál hru, jejichž poslední kolo je spáchat sebevraždu.
Onen muž od služby slíbil: "Udělám prevenci proti vyprovokovaným sebevraždám".
A tak ten kluk byl za všechno bitý, nesměl nijak namítat ani vysvětlovat, protože by to byla odmlouvání a výmluva, musel používat pouze pravou ruku tam, kde byla třeba jedna ruka, neplakat, a když spal, tak nesměl slintat na postel.
Po těchto regulací už měl ten kluk si pomyslel: "Jsem z toho výcviku tak v depce, že se mi chce o to víc se zabít".

KONEC PŘÍBĚHU

Ze života Berňákova (příběh 23.)

Jistý nový vězeň je tu odsouzen ve skutečnosti za kritiku oblíbeného starosty Milana Brambory.
Spoluvězni tomu nevěří a začnou ho topit, řezat, dusit sáčkem, zadupávat do země, aby řekl něco jiného.
Nakonec pod tíhou řekne, že je tu za znásilnění dětí.

KONEC PŘÍBĚHU

Ze života Berňákova (příběh 11.)

Nyní je televizní diskuze o podmínkách ve věznicích.
Jistý sociální autoritář z Berňákovské domoviny říká: "Ti vězni se mají tak dobře. Měli by se víc bát vězení tím, že se jim zhorší podmínky".
Jistý humanista jako oponent říká: "Ty věznice jsou stále dost strašné a že mají trauma na celý život".
Muž od Berňákovské domoviny si po diskuzi přál v duchu doma: "Aby vězni se víc cítili hrozně".
Od té doby vězni opravdu tak trpěli, že si stěžovali u soudu: "Prosíme, žádáme lepší a hummánější podmínky - vařte chutnější jídla, dejte hezčí polštáře s krásnýma motivama, nabarvěte zdi na modrozeleno, přečtěte nám pohádky, nebijte nás, ani kdyby jsme se vzbouřili, hrajte nám orchestry, ...".

KONEC PŘÍBĚHU

Ze života Berňákova (příběh 22.)

Jistý muž je poprvé ve vězení za něco, co momentálně společnost silně odsuzuje.
Přišli za ním spoluvězni a ptali se ho, za co tu je. Nováček neodpověděl, moc se styděl.
Spoluvězni ho okřikli: "Dělej! Řekni nám, za co jsi tu, jinak to budeme brát, že jsi tu za znásilnění dítěte!!!".
Nováček řekl: "Tak dobrá! Jsem tu za pokus o sebevraždu!".

KONEC PŘÍBĚHU