Ze života Berňákova (příběh 460.)

#1:

Žena je tak rozrušená, že se zhroutila někde v lese, nic nepoznává, ani svého manžela. Někdo přivolá záchranku a ošetřují ji. Ptají se jí, zda už ví, kde je. Ona řekne, že ví, že je v mrakodrapu

#2:

Jeden cizinec Larentovan ukradne v Berňákově peněženku. Vidí to jeden majitel té peněženky a nahlásí to policii.
Pak říká: "To se u vás v Larentovsku tohle dělá!".
Larentovan říká: "Ne! To mě učila moje máma a ona je Berňákovanka. A otec je Larentovan".
Majitel peněženky mu říká: "Tak to je ještě horší! Larentovan vykořisťuje a zneužívá Berňákovanku".
Zloděj se naštve. Později ten zloděj je souzen za horší čin než krádež.

Ze života Berňákova (příběh 432.)

#1:

Manželka viní manžela za to, že kouká na porno a nevymaže historii prohlížení. Muž říká, že to byla spíš ona.
Žena na to, že ona, když už by se dívala, tak na to s chlapama.
Později žena se opravdu dívá na takové porno. Nevymaže historii prohlížení webu a pak obviní manžela, že se mu líbí muži.

#2:

Máma odchází na rodinný sraz. Syn chce zůstat doma. Tak celé dny si dělá zábavu. Ale už to trvá týden, tak se naučí uklízet, jít vyřizovat na úřadě. Za měsíc se ozve ve zprávách, že jeho mama se pohřešovala celé tydny a dnes ji našli mrtvou.
Syn si pomyslí v klidu "Není divu, že tu nebyla doma tak dlouho".

Vláda Textilstonu Dáni Tropova (část 1.)

Jeden populista z velké velmoci, Dáňa Tropov vládne Textilstonu. Propaguje elektromobil, neboť to vyrábí jeho příznivec Elmer Myš.
Novináři říkají Tropovi: "Vy podporuje ekologické auto, i když nenávidíte ekologické ochrany?".
Tropov se červená a studem se pochechtává, pak řekne přísně: "Já bych vás novináře postřílel, a lidem to nebude vadit, hlavně když to nebude dělat neoblíbený politik liberál".

Pak se zjistí, že ty auta jsou ve skutečnosti tak, že nohama se pohání a brzdí auta.
Elmer Myš říká, že toto je nejekologičtější auto vůbec. A už první zákazníci po nákupu auta to dělají.

Pak skupina odpůrců Tropova i Myši začínají ničit tyto auta jejím majitelům, aby protestovala proti těm politikům. Tropov za to zavede zákon na poslání takových vandalů do vězení v zemi Salonitu v Jižní Americe, kde by byli do konce života a mučení tam. Pak tam posílá svého odpůrce za korupci, i přesto, že slíbil posílat tam jenom těžké násilné zločince. Taky tam posílá za znásilnění, i kdyby byli pouze nařknutí z toho, ale za jiné znásilnění se nedává žádný trest a lidi, co proti tomu bojují jsou zavřeni do Textilstonských vězení. Dříve se v té zemi lpělo na svobodu slova pro všechny. Pak Tropov posílá do Salonitskych vězení i ty, kteří mají vůbec vyvěšené symboly vandalů Myšových aut. Pak dává do Textilstonských vězení i za vykřičení slova sakra, že to je rouhání.

Kvůli Tropovým opatřením proti kriminalitě se zvýšilo počet neprávem obviněných a zavřených, předtím už bylo tak moc velké. Jeden muž je obviněn ze zločinu, který nespáchal. Nikdo mu nevěří a už má být u soudu. Má právníka, těm se má říct ve všem pravdu. Muž říká, že nic neudělal, právník mu nevěří a chystá se ho donutit mu říct pravdu mučením. Než to udělá, muž ho praští, až letí do výšky

Ze života Berňákova (příběh 459.)

#1:

Dvě ženy, máma a dcera jdou po venku a pak po obchodě. S nimi jde i jeden muž. Všude ti všichni jdou. Pak se prodavač v jednom obchodě ptá na toho muže, že jsou asi spolu s těma ženama. Muž si v duchu pomyslí, že on je ani nezná, že chce je v příležitosti okrást

#2:

Jeden muž si říká, že se poslední dobou řeší boj proti znásilnění dětí kdekoli. Pak vidí jedno nahé malé dítě, má strach, že ho někdo může kvůli tomu znásilnit. Rychle běží k němu a obléká mu kalhoty. Ale přitiskne se k němu, aby ho pořádně oblékl. Lidí to vidí a myslí si, že on ho znásilňuje. Muž začne na ně střílet, že to je nepravé podezírání

Ze života Berňákova (příběh 431.)

#1:

Roland prosí svou opatrovnici z úřadu Farmářovou, aby mu koupila skener, že už mu přestal fungovat.
Ona na to: "My nemámě na to moc peněz, tohle jsou na blbosti".
Roland říká: "Ale já to potřebuju, protože hodně kreslím!".
Farmářová říká: "Tak si můžeš nechat skenovat u grafika na zdejším úřadě!".
Roland to využije, ale tam musí platit ze svého.

#2:

Jeden kluk na Falšbooku se loučí s kamarády. Pak ho hledá policie a horda dobrovolníků, najdou ho. Mysleli si, že se chtěl zabít, ale on se jen loučil na další den. U Falšbooku ma umělá inteligence povinnost takové zprávy nahlásit policii a rodině.

Válka v Berňákově (část 6.)

Hroch Brigita utíká z Berňákova společně s dalšími uprchlíky, do zahraničí na Západ. V Berňákově je válka vyvolána vzdálenou zemí Kysanskou republikou. Tato země chce ovládat svět svými hodnotami. Na hranicích se sousední Západní zemí, Brigitu zastaví zahraniční pobočka populistů Berňákovské Domoviny, a bere ji za cizinku a ne Berňákovskou uprchlíci, které oni vítají. Ale její doklady prokážou, že ona je jí. Málem by ji zbili. Nechají ji jít, ale stále by ji nechtěli, že chtějí jenom etnické většiny.

Brigita je už přijata jako uprchlice v zahraničí na Západě. Pořád má Brigita problémy jako uprchlice, neberou ji místní za oprávněnou. Předsudky na Hrochy mají, ale na Berňákovany ne, i kdyby ti jim znásilnili dítě. Předsudky k nim mají jenom někteří ještě radikálnější místní Domovinci.

Brigita jako válečná uprchlice v zahraničí musí pracovat, aby mohla být společensky přijata. Nemá ovšem svůj kouzelný přívěsek, aby se aspoň ovlivnila jim, aby ráda sama chtěla pracovat. Tak se musí psychicky připravit, a když to někomu jen zmíní o tom, tak to lidi rozzuří, že chce se ulejvat.

Jak válka v celém kontinentu skončí, protože kvůli sabotážím Brigity prohrálo Kysansko. Brigita je hrdinkou za svůj boj. Pak ale na ni zjistí, že byla kolaborantkou s Kysanskem, začnou ji honit, aby jí chytli a oběsili. Ona byla kolaborantkou jenom za cílem jako trik porazit Kysansko.

Brigita uteče do Kysanské republiky, kde mají k ní respekt, protože je drsná bojovnice. Má svůj kouzelný přívěsek a ovládá celou zemi a zavede jim tam své hodnoty, které jsou oproti Kysansku o mnohem humánnější. Mezitím ve zbytku kontinentu, se týrá a ničí životy všem Hrochům, včetně Brigitiny synovce a neteři Budmila a Julinky, neboť jsou všichni kvůli Brigitě brány za vlastizrádce. Dále zemím nezajímá útlaky z války na kohokoli kromě toho na většinové národnosti a na dvě menšiny. Kdyby to tak Brigita věděla.

Hroch Brigita: Krátké příběhy (příběh 231.)

#1:

Věra Břicháčová se ptá Hrocha Brigity: "Co jsi dělala poslední dobou?".
Brigita v duchu přemýšlí: "Co jí mám říct? Nechce jí říct o tom, že jsem měla myšlenky, co se nemohla zbavit. To je moc citlivé. Ne o zálibách. To dělám pořád. Ne o trápení se z politiky, nechci se s ní hádat. Ne o bolesti nohou. To bych musela jít s ní k doktorovi. (řekne nahlas) Nedělala jsem nic".
Břicháčová se zlobí: "Ty celé měsíce nic neděláš a nemáš povinnosti!".

#2:

Hroch Brigita se pořád chytá za krk a vypadá to, jako by měřila tep. Katrína se jí na to ptá.
Brigita říká: "To je v pořádku". A takto je to dál.
Pak u dalšího držení se za krk si Katrína pomyslí: "To jen Brigita měří tep".
Brigita v duchu si říká: "Teď bych potřebovala pomoct s bolestí v krku, ale kvůli tomu nemůžu mluvit".