Příspěvky

Zobrazují se příspěvky z září, 2020

Ze života Berňákova (příběh 154.)

Dítě se topilo v bazéně. Přihlížející žena řekne náhodnému muži, aby ho zachránil.
Muž říká, že se může také utopit. Žena na to, že to je výmluva všech svědků z takových věcí.
Tak muž skočí, ale neumí plavat, tak se také topí.
Pak přijdou záchranáři a zlobí se na paní, že tohle způsobila, tak nechají topit jí za trest.

Hroch Brigita: Krátké příběhy (příběh 77.)

Hroch Brigita je na procházce, čichne si ke květině, protože si řekne, že chce občas i něco pozitivního.
Pak ale začne být najednou agresivní. Švihá sem a tam s jedním kolemjdoucím, honí psy, praští po hlavě náhodnou ženu.
Později je u doktora, a ten zjistí, že ona květina obsahuje látku způsobující agresi.
Pak další týden jde s Katrínou kolem záhonku s těma květinami. Brigita panikaří, že to je zrůdnost. Davídie se diví, proč ve všem vidí citlivé témata.

Slídilství, ale podle zákona (část 2.)

Další den odpoledne, k bytu Rohlíkových přijedou novináři a ptají se jich, co jejich syn Michal dělá a zda je obviněný z nějakého zločinu. Pan Rohlík ořve je, že je zabije.
Novináři jim řeknou v klidu: "To je omezení svobody slova. To o vás napíšeme do novin".
Rohlík řekne: "Ale to JE svoboda slova, za kterou tak vy novináři bojujete".
Novinář na to: "Svoboda slova musí mít hranice".
Pekař: "Jo? Tak to by pak měla být omezena i na kritiku veškerých náboženství, kritiku oblíbených starostů jako Milan Brambora či premiér Andreas Babička, na schvalování NEtradičních hodnot, atd.".
Novinář si tedy zapisuje do notýsku a nahlas to říká: "Takže rodina Rohlíkových schvaluje extrémismus a terorismus (zákaz rouhání) a korupci (A. Babička)".
Pan Rohlík se bojí ostudy.
V tom přijde Michal Rohlík, novináři ho honí a ptají se ho: "Jaké máte sexuální chování? Nejsou nebezpečné?".
Michal si zacpává uši a křičí.
Brigita to vidí přes kuká…

Hroch Brigita: Krátké příběhy (příběh 94.)

Hroch Brigita a Katrína se procházejí po lesích, až se dostanou na slepé cestě. Jediná cesta do města je dolů roklí, jinak by musely chodit zpátky dlouhou cestou po kluzké zarostlé cestě po tmě.
Brigitu napadne skočit z rokle dolů. Obě to udělají a jsou na zemi.
Katrína jí okřikne: "Jsi blázen? Mohli jsme se zabít!".
Brigita na to: "Nemohli. Jsme přece vymyšlené postavy".

Ze života Berňákova (příběh 99, 100)

#1: Jistý muž se napil vody a najednou má v krku něco ve tvaru kreditní karty, až mu je vidět část jeho krku v tomto tvaru. Dusí se a pak to vyplive. Zjistí, že to je nabalený mikroplast. #2: Muž nese bedničku s pákou na odpálení bomby, je u nádraží, připojí to někam a odpálí to.
Ve skutečnosti... jenom hodil do povětří na poli balík novin s názvem "Berňákovský Vlak", noviny vlastněné jeho nepřítelem Andreasem Babičkou.

Slídilství, ale podle zákona (část 1.)

Michal Rohlík, syn sousedů Hrocha Brigity, kteří se navzájem nesnášejí, se venku loučí s Julinkou a je s ní kamarád.
Hroch Brigita, slídící za nimi v křoví, si myslí, že on je do Julinky zamilovaný. Přijde za ním a říká mu, že je úchyl, protože Julince je deset let a jemu patnách let. Michal se červená a vysvětluje Brigita, že to je opačně. Brigita se mu směje a říká, že to řekne celé čtvrti. Michal odchází k sobě do bytu, Brigita je těsně před dveřma.
Otec Michala, pan Rohlík, vztyčí dlaně dopředu a řekne Brigitě: "Jestli půjdete k nám do bytu, tak zavolám policii", zavře před ní dveře.
Brigita vezme mobil s řekne si ďabelsky, že zavolá novináře. Pokračování příště...

Ze života Berňákova (příběh 152, 153)

#1: Dvoum mužům ujel poslední vlak domů. Zůstanou do rána na nádraží.
První řekne: "Tohle řeknu tvojí manželce, až budeš mít problémy s ní".
Druhý řekne na to: "Já tě zabiju, když to řekneš!".
První: "Proč? Kvůli takové maličkosti?".
Druhý: "Právě proto, že to je maličkost, tak mlč!". #2: Vláda Berňákovských Diktátorů si najala věštce, i přesto, že kouzelné schopnosti byly brány ideologií za podvod, aby zjistila, jak to bude za 50 let.
Vědma řekne: "Za 50 let už bude dávno po konci B. Diktátorů".
Vláda tedy na to: "Je to za dlouho, takže obviníme oficiálně naše odpůrce z vraždy obyčejného člověka, aby je v budoucnosti nelitovali jako politické vězně".

Ze života Berňákova (příběh 97, 98)

#1: Lidé jdou na každoroční průvod směr obec Prčice. Jak tam dorazili, chtěli se občerstvit. Ale veškeré obchody byly zavřené, protože venkov jako celek ekonomicky vymírá. #2: Žena policistka byla říznutá do krku zločincem. Kolegové jí řekli, že má si kupovat rakev.
Tak tedy šla koupit rychle rakev a pak teprv zemřela.

Nechtěné myšlenky a sousedé (část 7.)

Soused odchází z domu, kde bydlel, velmi rozklepaný po hluku ze strany Hrocha Brigity. Každý hluk ho panicky vystraší. Nejdřív štěkot psa, pak troubení auta, pak hudbu od stánku se zmrzlinou, pak jízda tramvají.
Utíká před tím a jak potká svou sestru, ohluchne z jejího křiku. Jak neslyší, tak řve na ní, že neslyší jí. Ta řve na něj, že ona ohluchne z něj. KONEC PŘÍBĚHU

Ze života Berňákova (příběh 150, 151)

#1: Dva muži si povídají o svém kamarádovi.
První řekne: "Ten kamarád je 30 letý a měl 18 letou přítelkyní".
Druhý řekne: "Tak je úchyl na děti! To je moc věkový rozdíl!".
První řekne: "A taky se mu líbila 14 letá".
Druhý řekne: "To je ještě větší úchyl".
První řekne: "A tak málem jí znásilnil".
Druhý mávne rukou: "Jo, tak to už jsou výmysly, žádná úchylárna". #2: V 80. letech. Učitelka měla za opisování žákovi zlomit automaticky pravou ruku. On byl sice levák, ale levou rukou nemohl přece nesmí psát.

Ze života Berňákova (příběh 96)

V jisté zemi, byl nově optimismus trestným činem. Optimisté to berou, že když budou ve vězení, tak to není mezi vězni tak vážný zločin.
Když byl optimismus trestán smrtí, optimisté si řeknou, že to bude jen střelení do hlavy, tak to není tak strašné.
Když byl optimismus pak trestán upálením, už se teprv obávají bolesti.