Příspěvky

Zobrazují se příspěvky z říjen, 2018

Psí Vojáci do voleb (část 2.)

Když už byly volby v Berňákově, tak Hroch Brigita tam šla se ptát na názory kandidátů - nejdřív Psích Vojáků.
Ti ji řekli, že by pro bezpečnost zabili a mučili každého podezřelého a odsouzeného, aby byl klid a pak by vnutil jejich zvyky ohledně rodiny, aby malé děti se ženili nebo vdávali a rodili děti.
Pak se Brigita ptala největšího odpůrce Psích Vojáků - Berňákovskou Domovinu. Ti ji řekli: "My bychom Psí Vojáky vyhnali a nepustili do země, zabíjeli podezřelé a odsouzené ze zločinů a vnutili staré Berňákovské zvyky - aby víc se rodilo dětí od 20 let a jen v manželství a trestali a ostrakizovali všechny, co to nebudou dodržovat" - to je ale podle jejich definice většina Berňákova.
Pak se kolem prošel zastánce libertariánů - "Zrušíme minimální mzdy a snížíme platy všem ve jménu svobody podnikatele".
Kolemjdoucí lidé se zlobili: "To je ten nejhorší kandidát v historii". Pokračování příště...

Ze života Berňákova (příběh 33.)

Nastal nový zákon pro ochranu bezdomovcům a chudým lidem. Zavedly se sociální byty.
Chtěl toho využít jistý bezdomovec. Ale jemu nedaly žádné bydlení a zrušili onen zákon, protože bydlení bezdomovcům obvykle nepomáhalo. KONEC PŘÍBĚHU

Psí Vojáci do voleb (část 1.)

Psí Vojáci, militantní organizace z tropů, poslední dobou útočili na celý svět. Psí Vojáci ale našli jiný, nenásilný způsob, jak ovládat svět. Šli do nanápadného Berňákova, kde vláda je si jistá, že útok od Psích Vojáků v Berňákově nemůže být. A tak se nastěhovali malá skupinka Psích Vojáků a chce jít do voleb s populistickýma názorama, jako třeba, jak snížit účinně kriminalitu. Jak zavést opět staré tradice Berňákova, jak zvýšit porodnost. Jak zvýšit mzdy a důchody pro lidi. Ale jejich způsob řešení je dosti radikální. Pokračování příště...

Ze života Berňákova (příběh 32.)

Jistý muž si šel pořídit zbrojní průkaz. Dělal psychotesty, fyzický výcvik, výcvik se střelbou na střelnici. Tam už byl absolventem zbrojního průkazu. Muž tedy udělal, to co chtěl celou dobu - zastřelit se do hlavy na místě. KONEC PŘÍBĚHU

Hroch Brigita - krátké příběhy (příběh 2.)

Přišla Katrína, kamarádka Hrocha Brigity, k ní domů.
Řekla chlubivě: "Dala jsem se na spolek 'Berňákovští čarodějové', spolek, který měl velký vliv na kulturu Berňákova".
Brigita se otočila a chtěla ji přichystat čaj. Klopýtla o cihlu a řekla jako úlevu "Do Berňákovských čarodějů", byla to klasická Berňákovská nadávka, dnes již mírná.
Katrína se naštvala a řekla: "Tohle slovo je znevažování B. Čarodějů. To je horší než @#$%".
Brigita: "Jo?! A to bys s takovou logikou do dětského seriálu nacpalo slovo @#$%?",
Katrína: "Klidně!".
Brigita se naštvala: "Tak najednou ses dala na přísně založenou čarodějku?...",
Davídie: "Berňákovských čarodějů".
Brigita: "...Když už to, tak podle jejich tradic bys měla odsuzovat i některé vylučování tělesných tekutin, být proti obézním, samotářům, schvalovat nějaké despotické rituály...".
Katrína se otočila, jakoby odcházela, a řekla: "V tom případě, začínám odsuzovat tebe …

Ze života Berňákova (příběh 31.)

Přišel jistý známý kritik systému Psích Vojáků a začal dělat divadelní představení o tom, jak jistý skřítci jsou velcí vládci, že se nesmí o nich nic říkat, napodobovat a dělat si v rozporu s nimi. Šéfové Psích Vojáků se pohoršovali, že jak může někdo uznávat vymyšlené postavy.
Kritik řekl s posměchem: "Ale vy takhle uznáváte toho svého boha!".
Kritik se vrátil domů po kouskách v kouzelnických bednách a řekl své manželce, že byl potrestán za kritiku. KONEC PŘÍBĚHU

Rolandova nešikovnost (příběh 5.)

Za Rolandem domů přišla sociální pracovnice a řekla mu: "Chtěla bych zjistit, co vy, jako nemocný na chorobnou nešikovnost, děláte za aktivity, když už nejste v ústavě".
Roland se ptal: "Zda mě nebudete vnucovat i na spoustu dalších aktivit, na tak moc, že by mě to s jeho nešikovností, zničilo".
Úřednice na to: "Pokud na to bude nějaká novela zákona, tak ano".
Roland zoufale: "Tak to bych odpál... eh zastřelil...",
Úřednice: "Odpálit?! To myslíte jako tero...",
Roland: "Přeřeknul jsem se. Myslel jsem jako zastřelit se, upálit se...".
Úřednice: "Aha, takže jste jenom vyšinutý blázen. No nechám to být. Ale že nemáte rodiče, ani přátele, jste jenom sám, tak to může vám hrozit zhroucení. Tak to vás preventivně odnesu do ústavu.",
Roland křičel: "POMÓC!", když ho násilím odtahovala z domu. KONEC PŘÍBĚHU