Příspěvky

Zobrazují se příspěvky z červen, 2021

Hroch Brigita: Krátké příběhy (příběh 90.)

Králová chtěla pomoct Hrochovi Brigitě s jejími nechtěnýma myšlenkama. Šli k panu Baštikovi. S novýma lékama se Heleně zlepšil stav s nechtěnýma myšlenkami. Králová jí pak řekla: "A hlavně cti ženy a nedělej si z nich legraci". Brigita měla nechtěnou myšlenku: "Všechny ženy jsou nedotknutelné! ... Všechny ženy jsou staré a ošklivé". Brigita se plácla po obličeji, že tohle nechce. Další měsíce má na každé vzpomínce či pohledu na ženu podobné urážky v hlavě. Brigita křičela: "Ta kráva Králová! Tohle si odskáče i všichni s etikou jako ona!".

Ze života Berňákova (příběh 179.)

Jistý zloděj v davu v zábavním parku vykrádá lidem kapsy. V tom ho vidí jeden z okradených. Zloděj nacpe náhodnému jinému do kapsy ty ukradené věci. Okradený přijde za zlodějem, prohledává mu kapsy, zda tam nejsou jeho věci. Najde jen předměty opravdu patřící zloději. Tak si je okradený vezme jako náhradu za jeho věci.

Hroch Brigita: Krátké příběhy (příběh 89.)

Hroch Brigita řekla svému kamarádovi Karmínkovi o tom, že se jí paní Králová vysmála z urážek na ní jako na Hrocha, že je to Karma za to, že Králové se směje z jejích zubů, což je "útok na nedotknutelnosti žen". Karmínek se Brigity zeptal na telefonní číslo Králové. Brigita mu dala číslo: "Ale neříkej jí, že to víš ode mně!". Karmínek pak u sebe doma vynadal Králové telefonem. Králová zase vynadala telefonem Heleně, že ona ho navedla. Brigita pak vynadala příště Karmínkovi, že se zmínil Králové o ní. Karmínek na to: "Já zapomněl, že jsem to neměl zmiňovat".

Ze života Berňákova (příběh 177, 178)

#1: Věra Brikulová řekne Pavlu Petrovému: "Moje dcera pojede do Birizela [čti Biricela]. A ne, abys jí z legrace přál, aby jí tam zabili Psí Vojáci!". Pavel se znechutil: "Fuj! To je vážně obvinění! Moc drsné!". Věra: "Jo? A to, jak si přál mý dceři kyselinu na její jazyk za její drzost, to je pro někoho horší než schvalování terorismu, protože to je kriminalita!". Pavel už naštvaně: "Ano?!?! Tak takovému hajzlovi přeji, aby ho zabili Psí Vojáci, když je má tak rád!". #2: Režisér vybírá kaskadéra do svého filmu: "Jeden kaskadér je nemocný, tak nemůže hrát. Ostatní byli donedávna aktivní, ale už nyní nežijí.... Hmmm... tak co třeba ten první kaskadér? Vždyť ještě žije".

Hroch Brigita: Krátké příběhy (příběh 88.)

Hroch Brigita odchází od svého psychiatra Baštiky, ale vždy poté si teprve vzpomene, že mu měla říct o svých rituálech, kde se dotýká různých předmětů, kolem kterých prochází. Přeje si, aby si vzpomněla na to přístě. Příště si opravdu vzpomněla u Baštiky. S policií za ní, poté, co soud jí nařídil odbornou pomoc za to, že měla její rituály někomu připomínat sexuální obtěžování.

Ze života Berňákova (příběh 176.)

Jistý kluk školák stojí u zábradlí ve výšce. Jiný kluk se k němu plíží a chce ho strčit ze zábradlí dolů na ulici. První kluk uhne a druhý spadne sám z výšky. První kluk si řekne: "Kéž bych spadl z výšky já. Teď s mojí smůlou budou vyšetřovat mě za pokus o vraždu!".

Hroch Brigita: Krátké příběhy (příběh 86, 87)

#1: Roland si pomyslí, že nechce si brát knihu, kterou má na stolku, tak jde do skříně pro jinou. Ale pak mu dojde, že zde uložil posledně tu první knihu, tak si mohl vzít tu. #2: Hroch Brigita si plivla třikrát na zem. Katrína se jí ptá, jaký byl k tomu důvod. Brigita na to: "Ty dvě bylo, že mi bylo špatně a to třetí proto, že nemůžu usnout".

Pan Petrklíč (příběh 1.)

Pan Petrklíč je na smrtelné posteli. Stojí kolem něj samí přátelé i nepřátelé. Petrklíč využívá, že umírá, a tak prozrazuje na sebe samé ostudné tajemství. Říká, že páchal korupci, zavedl dočasně diktaturu a mučil lidi, sex. zneužíval druhé ve svém sídle Berňákovských Čarodějů. Lidé se znechucují a mají vztek, že mu to navždy projde. Hroch Brigita jim říká, že to jim celé ty roky říkala a nevěřili jí. Hned pak ale Petrklíč najednou zázračně se uzdraví, a už je zase živý a zdravý.

Ze života Berňákova (příběh 174, 175)

#1: Přijde zákazník do kadeřnictví a jde si nechat ostříhat vlasy. Kadeřník se ho ptá: "A umyl jste si dnes vlasy? Jinak bychom vám zde umyli". Zákazník: "Vždyť jsem si je umyl!". Mezitím nedaleko kadeřnictví na náměstí se lidé kloužou po kaluži vody, která je všude kolem fontány. #2: Hroch Brigita si pomyslí: "Nechci, aby někdo zabil antisystémového politika či aktivistu, aby ho nelitovali. Tak radši, ať antisystémový zabije své kritiky, aby on byl odsouzen druhýma".

Ze života Berňákova (příběh 133, 134)

#1: Dva muži se perou o ženu. Ten drsnější řekne druhému, že budou soupeřit o tom, kdo víc vypije piva. Oba začnou soutěžit. Ten drsnější to zvládne tak, až je pod ním velká louže. Přihlížející se diví: "On se snad počůral?". Ten muž si pomyslí: "Ne! Já mám dvířka na svých zádech, ze kterých vylívám přebytek tekutin v sobě". #2: Hroch Brigita a Katrína píšou komentář na sociální síť Falšbook. Brigita se bojí v tomhle případě napsat na smajlíka. Plete si, zda napsat začínající závorku či zakončující závorku. Bojí a je v rozpacích. Katrína už má dost a napíše zakončující závorku. Brigita jí okřikla: "Ty debilní! Co jsi to udělala?! Taková bezcitnost!". Katrína: "Tak to jsme psali kondolenci a ne naštvaný komentář?".