Příspěvky

Zobrazují se příspěvky z listopad, 2022

Ze života Berňákova (příběh 247.)

Kvůli zdražování energií jeden obchod prodělává. Je rád za každého zákazníka, který přijde. Jeden zákazník přijde, ale nic si nekupuje, jen si věci prohlíží. Prodavačka ho vyhání, že buď ať si koupí nebo odejde. Zákazník to řekne všem lidem, a tak už lidé úplně přestali chodit do toho obchodu, až skončil.

Hroch Brigita: Krátké příběhy (příběh 99.)

Hroch Brigita sedí s Berňákovskou Domovinou na schůzi proti snížení plateb za státního pojištěnce, které zhoršilo kvalitu zdravotní péče. Brigita argumentuje, že tohle způsobilo, že nebrali ohled na ní u zubaře a neměla rajský plyn a zvracela z toho, jak ji cpali do úst. Domovina ji řekne, že brát ohledy na takové psychicky nemocné bábovky ničí tradiční hodnoty, že zavedou poslat takové do ústavu a mučit je tam. Brigita začne brát každou kritiku snižení plateb za nenávist k psychicky nemocným.

Ze života Berňákova (příběh 246.)

Pohonné hmoty mají cenu 10.05. Lidé je kupují masově. Pak zjistí, že to stojí 100 korun a 50 haléřů. Displeje neumí ukázat trojciferné číslo i s halíři.

Ze života Berňákova (příběh 219.)

Jisté ženě je velmi smutno. Když uvidí zmínku na obale od čokolády Miukana nápis "Srdíčko v čokoládě", rozpláče se, že jí ten text při smutku dojal. Pak rozbalí obal a vidí tam skutečné lidské srdce. Omdlí a po probrání se dál a dál pláče.

Ze života Berňákova (příběh 246.)

Jisté babičce umře malé vnouče. Její kamarád na to jí řekne: "No co? Nemůžeš mít na něj silné vazby, protože jsi s ním byla jenom rok a půl".

Ze života Berňákova (příběh 218.)

Jistý mladý muž si přeje umřít. Před sebevraždou napíše vzkaz na rozloučenou, co všechno zlého, co se o něm nevědělo, provedl v životě. Později ale už nechce umřít a chce zase žít, protože během toho zažil šťastné okamžiky. Ale jde schovat vzkaz, aby nevěděli za jeho života jeho předešlé činy. Nakonec jeho přítelkyně vidí ten vzkaz a začne ho honit: "Já ti dopřeju smrt - ale pořádně bolestivou!".

Hroch Brigita: Krátké příběhy (příběh 168.)

Hroch Brigita je u jezera. Omylem spadne do něj a topí se. Policista jí jde zachránit a pak jí dá pokutu za plavání v národním parku. Brigita se naštve a hodí jeho do vody. Pak zavolá správce parku, aby mu dali pokutu.

Ze života Berňákova (příběh 217.)

Kluk chovanec v ústavě má uklidit svůj pokoj. Vychovatel na něho křičí. Kluk je tak rozrušený, ale tónem v klidu. Vychovatel to ale bere, že kluk křičí. Kluk se teprve naštve a omráčí ho škopkem. Pak uklidí nepořádek, aby se nepořádek nezdál moc podezřelý, že se tu útočilo. Přijde vyšetřovatel vyšetřit ten útok a řekne klukovi: "Mně se právě to uklízení zdá moc podezřelé".

Hroch Brigita: Krátké příběhy (příběh 167.)

Hroch Brigita vadí, co Rolandova opatrovnice paní Jonášová navrhla za omezování Rolanda. Napíše jí falešnou zprávu o tom, že její dospělá dcera Miluše umřela. Brigita je na úřadě u Jonášové a ta pláče ze smrti. Brigita jí řekne: "To byl jen vtip". Jonášová uvěří. Pak Brigita dostane SMS, že ta dcera opravdu umřela. Brigita to chce říct Jonášové, ta říká: "Nevěřím! Vždyť je hned za mnou!". Brigita si pomyslí: "To je její duch! Jde po mně!", a zastřelí se.

Ze života Berňákova (příběh 216.)

Kdy začne nejklidnější kočka, která nikdy nedává najevo emoce, vůbec mňoukat? Až jí začnou mučit.