Hroší rodinka

Lidé vítají příchod prezidenta státu Aktérská republika. Stát, který je mnoha lidmi i státy považován za nelidskou a diktátorskou republiku, kde se mučí politické vězně a podezřelé z některých zločinů, většina takových podezřelých jsou nevinná a trestána neprávem. Dále jsou tutlávaná a neřešena ty zločiny, které jsou v Berňákově považována za velmi vážná (třeba znásilnění, vraždy s některými motivy, jako součást stigmatu, vraždy ze cti, pomsta, atd.). Přesto je to velmoc, která vydělává. Aktérská republika chce podepsat se starostou Berňákova dohodu ohledně ekonomické spolupráce. Pokračování příště...

Hroch Brigita a Roland jsou policisté. Roland řekl Heleně, že načapal zloděje při páchání přestupku. Hroch Brigita se ptala: "A cos udělal?" Roland: "Zaplatil mu pokutu". KONEC PŘÍBĚHU

Poté, co skončila nenávist k Hrochovi Brigitě kvůli duševní nemoci, Hroch Brigita si radostí skáče venku cestou domů. Kolemjdoucí lidé jí řeknou, aby chodila jen vzpřímeně, koukala dopředu a nedělala žádné "zlozvyky". Brigita se rozzuří, že ty pravidla těm lidem asi vnutili ti mladí, že to roky předtím nedělali. Jde někam do ústraní. Hroch Budmil a Julinka jí řeknou mudrlantsky: "Berňákovská populace stárne, takže mladých lidí a jejich vliv tolik nebude, takže se nemusíš bát regresí!". Mezitím se ozvalo zvuk střelby. Brigita očmouzena po střelbě do hlavy řekne naštvaně: "A to mi říkate až teď, když jsem se málem zabila?". Mezitím jeden blok odtud mladý pár slyšel tu střelbu: "Zase nějaký vyšinutý člověk se chtěl zabít". Kluk na tu holku řekne: "Neboj. Třeba jenom hraje tu novou hru ". KONEC PŘÍBĚHU

Roland měl hlídat dítě, aby nevyskočilo z okna. Dítě pak opravdu zase skočilo z okna a zranilo se. Roland si pomyslel s úlevou: "Hlavně, že to nebyla sebevražda!". KONEC PŘÍBĚHU

Děti se perou se záchrankou obranně, aby neskončili na psychiatrii. Přišla kolemjdoucí Hroch Brigita a navrhne ošetřovatelům, aby je nechali být, že měli toho dost. Přijde blíž k těm mladým a zašeptá jim, že jim pomůže od prokletí, pokud ona generace nebude vůbec regresivní k duševně nemocným. První kluk jí řekne, že by tu svou vyšinutost měla ventilovat tvorbou. A tak to i udělá, má další týden představení v klubu - jistou komedii - a lidé se smějí. Pokračování příště...

Hroch Brigita a Roland pracují u policie. Nyní měl Roland pochytat skupinu výrobců drog. Brigita se pak zeptala Rolanda, jestli už získal peníze z pokut. Roland řekl: "Peníze jsem získal tím, že jsem prodal drogy!". KONEC PŘÍBĚHU

Třetí mladá v partě, tentokrát holka, ze skupinky, který nesnáší duševně nemocné, se prochází také po parku. V tom na ní házejí veverky žaludy. Holka nadává na ně. Pak jedna z veverek jí vleze do trička. Holka křičí panicky. V tom ji střetnou dva předešlí kluci a najednou řeknou: "Tebe už taky trápí okolí. To je asi prokletí. Duchové a strašidla nás týrají. To je vzpoura nebes". Tyto slova slyší okolí a zavolají záchranku. Pak ta přijde a chce si je odvést na psychiatrii. Pokračování příště...

Roland si pletl jména druhých lidí jen kvůli křestnímu jménu či příjmení, či kvůli podobně znějícímu jménu. Zrovna s Hrochem Brigitou mluvili o panu Janu Nervóznímu, který měl systémově lidem ničit životy, velmi kontroverzním. Pak mluvili o Janu Novákovi, hercovi. Pak o Josefu Nervózního, postavě z filmu. Roland měl v tom guláš a pak řekl: "Josef Novák!". Brigita řekla pohoršeně: "Zase si pleteš jména. Víš ty co? Už nic dál neříkej!". KONEC PŘÍBĚHU

Opět v parku se prochází druhý mladý kluk ze skupinky, který nesnáší duševně nemocné, který moc dbá na čistotu. Šlápne na psí výkal a zhnusí se. Pánička onoho psa, co kálel, se zlobí, že uráží chudáky pejsky. Kluk se drží, aby nenádaval. V tom na vlasy kluka spadne holubí trus. Kluk vybouchne: "S holubem už se opravdu nebudu párat, když nesmím ublížit psům". Kolemjdoucí dítě řekne: "Metrosexuál!". Jiný kolemjdoucí rváč řekne: "Takový šamponek! Mužní chlapi by ho srovnali do latě tím, že by ho...". Hroch Brigita praští onoho muže klackem po hlavě, až omdlí, a řekne si na to: "Chtěla jsem toho kluka ponížit kouzlem, ale až tak moc ne!". Pokračování příště...