Příspěvky

Zobrazují se příspěvky z březen, 2019

Hroch Brigita: Krátké příběhy (příběh 17.)

Hroch Brigita si řekla v duchu: "Nechci slyšet obvinění z neuctivosti z neštěstí proto, že jsem psala na webu o svých nechtěných myšlenkách!". Toho odpoledne přišel pan Petrklíč a obviňoval jí: "Ty nemáš úctu k druhým! Tebe by tě měli pálit, aby tě Karma potrestala! (dívá se na ní a ta ani nereaguje) Tak ty mně neposloucháš?! To jsi stále neuctivá?! A nebudu brát ohledy na tvoje nějaké nemoce či papíry na hlavu! I kdyby jsi byla hluchá, tak budeš reagovat! Pár facek a bude po hluchotě! (otočí se a chystá se jít pryč) ". Brigita křičí tak, že se Petrklíč kutálí po vzduchu jako poletující chumáč papíru: "Co jsi mi celou dobu říkal?!?!". KONEC PŘÍBĚHU

Budmil a Julinka se mstí sousedovi (část 1.)

Budmil a Julinka se procházejí venku. Tam jsou opět venku pronásledováni Michalem Rohlíkem, sousedovic synem, který již léta útočí na rodinu Hrocha Brigity. Celá rodina Rohlíkových nenávidí Hrochy, neví se, jestli kvůli jejich odlišnosti, či kvůli sousedským problémům. Malí Hroši utíkají domů, zabouchnou dveřmi a vydýchají se. Pokračování příště...

Hroch Brigita: Krátké příběhy (příběh 16.)

Hroch Brigita se prochází po autobusovém nádraží. Má zase nechtěnou myšlenku: "Pokud rychle nestoupne si na kraj vnitřku stanovišti se střechou, tak bude nebezpečná pro okolí". Brigita to tak udělá a zrovna těsně u toho stojí starší paní. Ta řekne šeptem pro sebe: "Debil jeden!". Brigita to slyší a ořve jí: "Ty špíno jedna hajzlovská! Aby tě rakovina chytla, ty imbecilko! Ty rachomejtle! Ty...!". Starší žena je v šoku. Jistý kolemjdoucí pán řekne starší ženě: "To je ta dnešní doba, že? (nahlas jí okřikne) A vy to tolerujete, vy špíno jedna! Aby vás Psí Voják srazil autem! Aby poslali vás a vaši rodinu na nucené práce do Špaget, vy zkažená ženo!!!". Muž odejde. Brigita řekne ženě: "A to mu tolerujete a mně ne? Vždyť vám taky nadával!". Žena řekla hrdě: "To je jedno! Hlavně, že jeho obsah a záměr byla hodnota tradic o úctě a bezpečnosti!". Brigita šla za tím mužem a praštila ho dvěma svými pěstmi naráz po hlavě: "To nesmí

Sebeobrana jako výmluva (část 5.)

Všichni lidé, které Hroch Brigita zbila kvůli obraně, před kterou je nejdřív provokovala tak, že jí zbili, jsou u jistého úředníka a ten má, oproti starostovi, který byl pro Berňákovský systém, názory proti tomu systému. Řekl, že Hroši by podle něj neměli mít žádná práva na sebeobranu, ani jiná práva. Takže oni lidé přijdou za Brigitou k domu a pak jí honí po městě a házejí na ní a Budmila a Julinku petardy a volají po zabití všech Hrochů. Budmil a Julinka říkají Brigitě: "Proč se najednou nebráníš? Když už je to opravdu vážný útok?". Brigita řekne: "Stydím se za svou obranu a uteču do Arktidy". KONEC PŘÍBĚHU

Hroch Brigita: Krátké příběhy (příběh 15.)

Doma. Hroch Brigita se díví, proč jí dnes a pak další den za ní nepřišla a neozvala se jedna kamarádka. Pak se vzteká kvůli politice a křičí si pro sebe: "Všechny ty svině, co chtějí diskriminovat lidi jako já a moji blízcí, ať chcípnou postupně a rychle!". Další den slyší zprávu, že její ona kamarádka umřela náhle, je smutná, bojí se, že bude mít kvůli tomu nechtěné myšlenky i takové, že nebude na ní moct ani pomyslet. Další den zjistí, že ta její kamarádka jí chtěla diskriminovat společensky, že je odpad. Pak si Brigita oddechla: "Díky bohu, že umřela!". KONEC PŘÍBĚHU

Sebeobrana jako výmluva (část 4.)

Hroch Brigita se nazlobila za to, že policista schvaluje útok od davu na její dům kvůli její provokaci, a jde to nahlásit jeho nadřízenému. Ten se zlobí na onoho policistu a řekne mu na stanici: "Ty vaše neřešení útoků, tolerance k týrání zvířat je hrozné, ale útočit na svobodu slova? To je vrchol! Máte padáka!". Policista je doslova vykopnut z policejní stanice a spadne na dlažbu. Brigita zrovna prochází a směje se mu: "Ale-ale-ale! Tak ty jsi byl vyhozen kvůli svobodě slova? No...", muž se naštval, Brigita ho upozornila: "Dej si pozor, abych se nemusela ubránit!". Muž se zklidní a jde si stěžovat úředníkovi od starostovi, už se tam scházejí i ostatní, které Brigita zbila kvůli obraně. Pokračování příště...

Hroch Brigita: Krátké příběhy (příběh 14.)

Hroch Brigita říká Katríně naštvaně: "Já bych ty hajzly za bití zavřela do vězení a pak rychle zabila!". Katrína se diví, že tentokrát nechce surově zbít. Brigita si pomyslí v duchu: "Jenom zavřít a rychle zabít proto, aby se to neobrátilo proti mně, že dělám taky, co oni!". KONEC PŘÍBĚHU

Sebeobrana jako výmluva (část 3.)

Už tolik přeprala lidí pořád tím samým stylem, že už jí to nudí. Napadne jí, jak naštvat z legrace další lidi jinak - na okna svého domu vyvěsí transparent s nápisem: "Příjímejme Psí Vojáky! Oni jsou aspoň rozumní oproti Berňákovu!". Lidé se na to koukají, naštvou se a začínají na okna jejího domu házet kameny a rajčata a pálit. Brigita vyskočí z domu a zbije je všechny. Přijede policie a jeden policista řekne, že útok byl v pořádku, protože schvalovat Psí Vojáky je schvalovat terorismus. Pokračování příště...

Hroch Brigita: Krátké příběhy (příběh 13.)

Přiběhl k Hrochovi Brigitě pan Petrklíč, její nepřítel, obviňuje jí, že ukradla jeho data z počítače. Brigita mu řekne, že schovala věci v troubě. Petrklíč tam utíkal, a spálily ho plameny, protože se právě pekl dort. Petrklíč řekl: "Řekni mi pravdu! Kde jsou moje data z počítače?!". Brigita: "Támhle v půdě!". Petrklíč běžel a vrátil se poklovaný ptákem, co tam hnízdil. Petrklíč se vztekal: "Kde jsou moje data?!?! Pravdu!". Brigita: "V komůrce!". Petrklíč to rychle otevřel a sesypaly se na něho věci z kamrlíku. Brigita mu řekla: "Lhala jsem celou dobu! Kdybych ti řekla, že jsem nic nevzala, tak bys mi nevěřil!". KONEC PŘÍBĚHU