Příspěvky

Zobrazují se příspěvky z únor, 2019

Sebeobrana jako výmluva (část 2.)

Hrocha Brigita šla s Budmilem a Julinkou na tržnici do města a tam někoho provokovat tak, že by jí chtěl napadnout a Brigita ho přeprala.
Řekne na kolemjdoucího muže: "Hej ty! Tvoje máma je taková upovídaná, že by lidé od ní utíkali".
Onen muž se tak rozzuří, že jde jí zbít, ona ho přepere. Lidé se diví, že útočila, ona se brání, že to byla jen sebeobrana. Lidé jí to tedy tolerovali.
A tak to dělá dál a dál. Pokračování příště...

Rolandova nešikovnost (příběh 8.)

Hroch Brigita a Roland se připravují vyjít z domu. Ještě ale si povídají před dveřma od bytu.
Brigita říká: "A teď použijeme ty stravenky...".
Roland: "To neříkej tady před lidma, uslyší to z chodby!".
Brigita: "A co když ty stravenky jsem dostala já?".
Roland se bojí: "Neříkej to před lidma!".
Brigita: "Oni stále neslyší přesně!".
Roland říká: "Neříkej, že ty stravenky mám já jako nezaměstnaný!". KONEC PŘÍBĚHU

Sebeobrana jako výmluva (část 1.)

Hroch Brigita si pomyslí, že má pořád problémy se zákony a společností kvůli tomu, jak se pořád pere, a ona se pere proto, aby bránila sebe a svojí rodinu a blízké. Hodně lidí se při svých útocích argumentují, že útočili pro svou obranu a sebeobrana se tak glorifikuje, že projde ve jménu toho i nepřiměřená obrana a to jí štve. Takže jí napadne, že by mohla někoho provokovat tak, že by zaútočil na ní a ona by se bránila a tak by mohla hájit svůj útok. Pokračování příště...

Rolandova nešikovnost (příběh 7.)

Roland a Hroch Brigita nakoupili v obchodě, Roland má podle Brigity pouze držet tašku a ona do ní naháže jídlo.
Roland si pomyslí: "Takže už nemusím si nechat pokousat ruku prasetem, abych byl oprávněně nepomáhající". KONEC PŘÍBĚHU

Násilí kvůli povinné vojně (část 8.)

Později, Hrocha Brigitu odveze policie a obviní ji z terorismu na autobusové zastávce. Později se ukáže, že Brigita nic neprovedla a že zrovna ty skutečné útočníky chytla policie jinde.
Brigita se naštve za ten omyl, roztrhne si tričko jak king-kong, a honí jednoho z policistů po celé krajině.
Křičí: "Mám Hroší krev a sílu, takže nepotřebuji povinnou vojnu, jak to chtějí ti útočníci od Berňákovské Domoviny". KONEC PŘÍBĚHU

Rolandova nešikovnost (příběh 6.)

Hroch Brigita říká Rolandovi, svému kamarádovu, že lidé od zvolení Tomáše Okurky všechny nepracující automaticky za vyžírky, kromě viditelně fyzicky nemocných, které litují. Roland si tedy nechá pokousat ruku prasetem, aby byl fyzicky nemocný, namísto pouhé chorobné nešikovnosti.
Sotva má zničenou nepoužitelnou ruku a právě zavedli zákon, že úplně všichni nepracující i postižení dostanou stravenky namísto peněz, aby se nezneužily dávky. Nyní platí, že i když bude někdo postižený a ukáže stravenky v obchodě, budou ho brát za vyžírku. KONEC PŘÍBĚHU

Násilí kvůli povinné vojně (část 7.)

Mezitím černé auto, se zastaví uprostřed silnice, protože mu došel benzín. Vystoupí pohůnek od řidiče s kanystrem a má přinést benzín, má rukavice. Bojí se, že zrovna v tu dobu nemůžou utéct.
Zrovna ho potká Hroch Brigita a honí ho rozzuřená za to, že hodil granát na autobusovou zastávku plnou lidí. Pohůnek se zastaví a podá Brigitě jeden z granátů a jde zavolat policii. Pokračování příště...

Hroch Brigita: Krátké příběhy (příběh 12.)

Hroch Brigita poslouchá zprávy v TV a tam říkají, že ve východním Petrovsku, 60 km od Berňákova hrozí vzpoura. Pak jde spát a má sen, jak na ní v onom Petrovsku házejí rakety a je válka. Zakřičí a probudí se. Je naštvaná a už nechce slyšet takové zprávy. Vyhodí TV z okna a TV spadne na kolemjdoucího dole venku.
Brigita je ve vězení a křičí na spoluvězně, aby vypnul TV, že nechce slyšet o válce v Petrovsku.
Spoluvězeň křičí: "Drž klapačku!". KONEC PŘÍBĚHU