Bezmocný mstitel (část 5.)

Policie právě venku před budovou radnice vyslýchají Hrocha Brigitu a úředníka.
Policisté se diví: "Jak to, že vypadáte zdravě, i když by měla ležet zraněná doma?".
Úředník řekl policii: "Slyšel jsem záhadné zvuky venku pokaždé, když jsem 'něco řekl'".
Brigita na to chlubivě: "To jsem byla já, abych se ti pomstila za výzvy k zabití postižených. (udiveně pro sebe) To se divím, proč jsem se najednou tak uzdravila, když jsem byla předtím velmi zraněná a nemohoucí. (radostně) Asi mě vyléčil ten vztek z úředníka".
Policisté na to: "Stejně vám nevěříme. Za to musíte pykat".
Brigita udiveně: "Jak? Vždyť jsem byla mnohočetně ve vězení za podobné boje a pomsty!".
Další dny a týdny musela za trest na vlastní náklady léčit toho zraněného úředníka. Vrčela vzteky: "GRRR! To já jsem měla být léčená a hýčkaná veřejností!".

KONEC PŘÍBĚHU

Bezmocný mstitel (část 4.)

Úředník utíkal pryč z uličky, odkud slyšel zvuk monstra. Utekl do své kanceláře.
Sedl si ke stolu a řekl si: "Zabil bych ty nemocné lidi, protože jsou to vyžírky".
Pak se ozval hlas, který řekl: "Tady tě mám, ty zrůdo!".
Byla to Hroch Brigita, která vypadala zcela zdravá a připravovala se ho zbít za ty výzvy. Z okna kanceláře onoho úředníka byly slyšet zvuky rán a bítek a výkřiky: "Jak jsi se opovažil vyzývat k zabití postižených". Lidé z vedlejší kanceláře zavolali policii a ta přijela.

Pokračování příště...

Bezmocný mstitel (část 3.)

Úředník odcházel pryč z domu Hrochů a říkal si pro sebe nahlas: "Ti postižení se musí zabít, aby se neživili".
Najednou se ozvalo hlas jako od monstra. Úředník se moc bál.
Pak šel temnou uličkou a říkal si nahlas: "Ti postižení se musí zabít, aby se neživili". Víko od kanálu vyletělo nahoru, otřásala se zem a opět zněl zvuk zvířete. Zvuk byl později tak hlasitý, jako by to "zvíře" vyskočilo na toho úředníka.

Pokračování příště...

Bezmocný mstitel (část 2.)

K Hrochů domů přišel úředník: "Dobrý den. Jsem z úřadu a mám povinnost posoudit, zda je ona zraněná Brigita Hrochová vážně tak nemocná, že nemůže pracovat a že by měla dostat peníze pro nemoc. Pokud je tak nemohoucí, tak by ji měli utratit, aby se neplýtvalo penězy na její pomoc".
Brigita mohla hýbat jen hlavou a už zuřila za ty slova. Najednou se ozvala silná rána, až se zatmělo v místnosti. Úředníkovi se motá hlava a říká si: "To bylo zemětřesení?".

Pokračování příště...

Bezmocný mstitel (část 1.)

Hroch Brigita se šla projít venku. Pak se dlouho klouzla po ledu, odletěla po vzduchu, vrazila hlavou do stěny baráku, uvolnily se rampouchy, ty se zachytly o její oblečení a tahalo jí to dolů. Spadla do obřího kontejneru plné střepů, zažila tím těžkou nehodu, až skončila doma celá v sádře, ani se nemohla hýbat.

Pokračování příště...