Rolandova nešikovnost (příběh 67.)

Hroch Brigita je u Rolanda doma a ptá se ho, proč má všude po podlaze drobky z jídla.
Roland jí řekne: "Počkat! Tak to nejsou můry?!".

Hroch Brigita: Krátké příběhy (příběh 134.)

Hroch Brigita se poslední dobou velmi stydí za to, co kdysi provedla.
Katrína na to: "Ty se stydíš za šestnáct let starou situaci jako by to bylo včera".
Brigita na to: "Kdyby to bylo opravdu včera, tak už bych se zabila".

Ze života Berňákova (příběh 244.)

Jde takhle starší paní pomaloučku. V tom někdo jí mine, ten jde rychle a už jde dál daleko.
Žena křičí: "To je neúcta ke starým! Nepočká, až projdu cestu já!".

Hroch Brigita: Krátké příběhy (příběh 133.)

Ve vězení si povídají tři vězni odsouzení za činy proti zásadám Hrocha Brigity, která je starostkou Berňákova.
Jeden je zavřený za vyhazov z bytu nějakého Hrocha.
Druhý za znásilnění své svěřenkyně.
A třetí je z nich úplně nejvíc mučen jejími bachaři, protože před ní vyslovil konkrétní křestní jméno, které jí vyvolalo nechtěné myšlenky.

Ze života Berňákova (příběh 243.)

Věštkyně zjistí předpověd budoucnosti o jistém miminku.
Tak ho zabije a pak si řekne: "Zachránila jsem tě. Jinak bys měl celý život jen smůlu a byl bys mučen!".

Hroch Brigita: Krátké příběhy (příběh 132.)

Olívie Tomatová říká Hrochovi Brigitě: "Víc mrtvých je jen statistika, tak ať pozemře víc lidí".
Brigita se naštve: "Tak to bych zakázala takové názory a praktiky!".
Tomatová: "To je zakazování říkání pravdy. A takový názor mají ve světě většina lidí".
Brigita na to: "Já jsem jen podezírává jako ten, co tohle vymyslel!".

Hroch Brigita: Krátké příběhy (příběh 164.)

Hroch Brigita se dívá na zprávy. Tam jistá aktivistka říká: "Já budu bojovat za ten cíl. To je můj boj!".
Brigita řekne sarkasticky: "Jo, ještě to řekni německy, ty hrdinko!".

Hroch Brigita: Krátké příběhy (příběh 131.)

Hroch Brigita se hádá s Opodeldokovou, svou názorovou rivalkyni.
Brigita si říká v duchu: "Je Opodeldoková nepřítel, takže i její přívrženci? A co i jejich odpúrci mají v něčem nějaké názory? A co i jejich známí a příbuzní? Ale Věra Břicháčová přece říká, že se nemám zamotávat do myšlenek. Úplně všichni jsou nepřátelé!".
A tak postřílí Opodeldokovou i všechny kolem sebe.

Ze života Berňákova (příběh 242.)

Odborníci jdou analyzovat hroby v jednom městském hřbitově. Zjistili, že v hrobech jsou ostatky někoho jiného, než je podle značení v náhrobku. Jsou tam taky i doposud léta pohřešovaní lidé.
Zjistili, že tam ty lidi dali nevědomky, když vylovili ostatky z hrobů spadlé do moře, když se zhroutila půda hřbitova.