Bezmocný mstitel (část 5.)

Policie právě venku před budovou radnice vyslýchají Hrocha Brigitu a úředníka.
Policisté se diví: "Jak to, že vypadáte zdravě, i když by měla ležet zraněná doma?".
Úředník řekl policii: "Slyšel jsem záhadné zvuky venku pokaždé, když jsem 'něco řekl'".
Brigita na to chlubivě: "To jsem byla já, abych se ti pomstila za výzvy k zabití postižených. (udiveně pro sebe) To se divím, proč jsem se najednou tak uzdravila, když jsem byla předtím velmi zraněná a nemohoucí. (radostně) Asi mě vyléčil ten vztek z úředníka".
Policisté na to: "Stejně vám nevěříme. Za to musíte pykat".
Brigita udiveně: "Jak? Vždyť jsem byla mnohočetně ve vězení za podobné boje a pomsty!".
Další dny a týdny musela za trest na vlastní náklady léčit toho zraněného úředníka. Vrčela vzteky: "GRRR! To já jsem měla být léčená a hýčkaná veřejností!".
KONEC PŘÍBĚHU

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Boj proti šikaně (část 1.)

Hroch Brigita: Krátké příběhy (příběh 122.)