Ze života Berňákova (příběh 119, 120)

#1:

Vždy, když je Roland nemocný a sám doma, tak má doma oblečené kalhoty, jinak je bez kalhot. Pak jde ven, ale jak je zvyklý, neví, že je právě bez kalhot. Lidé křičí znechucení.

#2:

Žena řekla muži: "Víš, já chápu toho, co málem vykolejil vlak a chtěl to hodit na Psí Vojáky...".
Muž křičí: "Tebe by tě měli mučit v tajných základnách za takové schvalování terorismu!!!".
Žena dořekla: "...že je tak nemocný a chromý!". 

 

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Boj proti šikaně (část 1.)

Hroch Brigita: Krátké příběhy (příběh 122.)