Ze života Berňákova (příběh 119, 120)

#1:

Vždy, když je Roland nemocný a sám doma, tak má doma oblečené kalhoty, jinak je bez kalhot. Pak jde ven, ale jak je zvyklý, neví, že je právě bez kalhot. Lidé křičí znechucení.

#2:

Žena řekla muži: "Víš, já chápu toho, co málem vykolejil vlak a chtěl to hodit na Psí Vojáky...".
Muž křičí: "Tebe by tě měli mučit v tajných základnách za takové schvalování terorismu!!!".
Žena dořekla: "...že je tak nemocný a chromý!". 

 

v
Štítky:

Žádné komentáře:

Okomentovat

Přihlásit se k odběru: Komentáře k příspěvku (Atom)

Problém s močením (část 1, 2)

Hroch Brigita často potřebuje na záchod v noci. Jde jednou, vrátí se do postele, potřebuje za dvě minuty zase. Pak sotva vyjde a už zase ...

  • Lichvy tikvy (část 2.)
    Přijdou k Hrochovi Brigitě vymáhači peněz z půjčky, kterou si od nich brala, a začnou jí vyhrožovat přede dveřma jejího domu. Brigita pěst...
  • Hroch Brigita: Krátké příběhy (příběh 153.)
    Katrína říká Hrochovi Brigitě: "Už ti jde tvůj oblíbený pořad". Brigita: "Ještě je to jen úvodní znělka. Teď je to jen úvod ...
  • Ze života Berňákova (příběh 400.)
    Jedna horská krajina je plná bomb v podzemí. Bezpečná bude až za 80 let. Ale v té době už je celá krajina zastavěna na velké město, takže n...