Mít tak rakovinu mozku (část 11.)

Dole pod útesem, ze kterého spadla Hroch Brigita. Z ní je duch a říká si: "Už se cítím jako osvobozena z nemocí. Nemám nechtěné myšlenky ani to agresivní chování z rakoviny mozku, kterou mám z látky z otrávených sladkostí. Mám pocit, jako bych žila, ale ve skutečnosti už jsem mrtvá. Chci si užít nového 'života' "!.
Letí nahoru, projde skrz detektiva jako duch, pak letí dál pryč.
Detektiv si řekne: "Teď se cítím, jakoby mě někdo propíchl". 

Pokračování příště...

 

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Boj proti šikaně (část 1.)

Hroch Brigita: Krátké příběhy (příběh 122.)