Nemoc a azbest (část 5, 6)

Hroch Brigita už je sama doma a říká si: "Dříve lidé přáli smrt druhým jako trest, ale dnes lidé berou smrt jako osvobození. Tak přejí dlouholetou nemoc. Lidé berou jiné nemocné za horší trápení než přejetí autem. Když někdy slyším od někoho přát smrt, řeknu si: 'To jsou staré dobré hodnoty z dřívějška'! Slovo v katastrofálním stavu se dříve říkalo o lidech s vážnou nemocí. Pak se to říkalo přeneseně na zničené věci. Pak někdo vymyslel, že ten slovní obrat by se už neměl říkat na nemocné lidi, neboť se to srovnává se zničenýma vecma, že to urážka nemocných. A to se mi nelíbí, takové druhy úct! Až přísné!"