Ze života Berňákova (příběh 30.)

Nastala kampaň, o tom, že většina pokousání od psa je ne od rotvajlerů a bulteriérů, ale hlavně od jorkšírů a čivav.
Od té doby noviny psali tyto druhy titulků: "Jistá zlá čivava pokousala dítě. Velmi trpí, umírá to dítě, a všechny čivavy jsou nebezpečné!", ačkoli to pokousání je jenom škrábnutí.

KONEC PŘÍBĚHU

Rolandova nešikovnost (příběh 4.)

Stál takhle starší slepý pán před přechodem a kolemjdoucí Roland mu chtěl pomoct.
Pán řekl: "Odneste mě na ostrůvek s tramvajovou zastávkou".
Roland mu tam pomohl a odešel pryč, ale neuvědomil si, že ta zastávka je ve výstavbě, i když tam byla cedula. A tak ten starý pán čekal na tramvaj až do noci.

KONEC PŘÍBĚHU

Ze života Berňákova (příběh 29.)

Byla jistá velmi závažná a významná havárie vlaku, při kterém umřelo 100 lidí.
Znalci chtěli zjistit, kdo za to může.
Zjistili, že právě řidiči vlaku, ale nemohli o tom psát na veřejnost, protože o mrtvých jen v dobrém.

KONEC PŘÍBĚHU

Rolandova nešikovnost (příběh 3.)

Roland měl práci hlídat děti v dětském koutku v obchodním centru. Děti ho pomalu poráželi víc, než je dokázal uhlídat. Nakonec dostal denní plat 100,- Kč a šel domů.
Vyčerpaný si šel sednout k televizi a říkal si: "Nechtěl bych vychovávat děti, je to náročné a pomalu to nezvládám".
V televizi se objevila reportáž s názorem jednoho opozičního politika, Tomáše Okurku: "Mělo by se lidi donutit sankcemi k plození a vychovávání dětí".
Roland si vzpomněl na ten stres při hlídání dětí a plakal, že ho chtějí donutit.

KONEC PŘÍBĚHU

Ze života Berňákova (příběh 28.)

Byla jistá žena. Má nyní návrh, aby byly kvóty pro ženy, společné toalety pro obě pohlaví v práci, rovnoprávný plat, genderově neutrální slovník, takový, že je pohoršující ženě říkat s koncovkou jména -ová.
Ale přesto je povinně sexuálně obtěžováná šéfem i manželem doma a sama souhlasí s principem, že to je v pořádku, protože to je tradice a prevence proti křivým obviněním, i když tím velmi trpí.

KONEC PŘÍBĚHU

Rolandova nešikovnost (příběh 2.)

Hroch Brigita a Roland byli v restauraci. Brigita požádala, aby Roland přečetl ceduli na pultě.
Roland četl a četl: "Pusti... Něco... pulti... ech, nedokážu to přečíst".
Brigita se naštvala a přepsala nápis té cedule na papír. Roland už pak přečetl.
Brigita se divila: "Jak to, že najednou to umíš číst?",
Roland řekl: "Neumím číst slova s psacím písmem".

KONEC PŘÍBĚHU

Ze života Berňákova (příběh 27.)

Jistý divák se dívá na televizi na zprávy. Tam jeden den vysílají, že jistý muž znásilnil ženu venku.
Další den, že jiný muž znásilnil dítě v plovárně.
Další den, že další muž má úchylné představy a museli ho zavřít na psychiatrii.
Další den, že muž psychicky nemocný znásilnil ženu. Onen divák se teprve velmi naštval a nadával, že ostatní znásilnění jsou jen pouhá legrace.

KONEC PŘÍBĚHU