Ze života Berňákova (příběh 399.)

Jedna cizinka už rozumí hodně dobře česky. Hodně lidí jí říká věci typu "a budeme v kaši", "chodit okolo horké polívky", "velké oči malý žaludek", ale ještě to chápe doslovně.

Ze života Berňákova (příběh 368.)

Muž platí v obchodě tisícikorunovou bankovkou, ale pokladní říká, že ta už je stará a neplatná.
Tak muž platí jinou tisícovkou. Zloděj stojící za ním si pomyslí, že ten muž musí být bohatý.
Tak ho venku přepadne. Okradený muž pláče, že ztratil moc peněz.
Zloděj platí těmi penězi jinde a zatknou ho za placení padělanými penězi.

Hroch Brigita na vozíku (část 7, 8)

Hroch Brigita poslední chvíle předstírá vozíčkářku, aby jí litovali.
Říká policistovi: "Nemohla jsem ovládat vozík, byl porouchaný".
Policista jí řekne, že jí koupí nový, v ulici na rohu. A tak jí koupí.
Brigita vyjela z obchodu, kolemjdoucí žena jí chce horlivě dát všechny svoje peníze jako poctu k postiženému.
Brigita řekne: "Nechte si to na bydlení!",
Žena: "Budu bydlet u svojí dcery".
Pak Brigita uvidí dva své staré nepřátelé, Kudrnatého a Ježkovlasého, kteří jí vyprávěli vtip z jejího postižení.
Brigitu to neurazilo, naopak se smála.

Ale jiný její bývalý nepřítel, rváč v černé buřince a černém obleku se naštve na onen vtip a ony kluky honí s pálkou, že urážet nemohoucí se může vymstít trestem od karmy.
Brigita nechce dovolit, aby někdo někoho bil kvůli úctě. A tak se rozjela vozíkem. Zrovna kolemjdoucí starý muž, který už jednou rychle uhnul Brigitě, tak teď znovu vyskočil pryč od ní, tak, že spadl ze zábradlí a spadl do silnice pod zábradlím.
Mezitím Brigita právě její kolo vozíku přejelo nohu onu rváčovi a říká mu: "Tak budeš ještě kvůli přísně úctě mlátit lidí?".
Muž kvílel bolestí a řekl "Ne!".

Rolandova nešikovnost (příběh 90.)

Roland dva dny předtím, než půjde do lékárny, si strčí lísteček s receptem do peněženky. Za dva dny už je v lékárně. Ale myslí si, že si nevzal ten recept. Hledá ho a nevšimne si, že ho má v druhé přihrádce peněženky. Pak mu to dojde.

Ze života Berňákova (příběh 367.)

Muž u očního lékaře čte písmena.
Očař se ptá s údivem: "Jak můžete vidět na písmena, když říkáte, že máte horší zrak?".
Muž říká: "Tu samou tabuli s písmeny jsem viděl i u více očařů!".
Očař si pomyslí: "To je proto, že oční kliniky koupili ty tabule od stejného dodavatele!".

Hroch Brigita na vozíku (část 5, 6)

Hroch Brigita jede na vozíku, který sebrala od kluka, který narazil a co předtím jí honil. Brigita předstírá vozíčkářku, ale neví, že to nemůže zastavit, protože je porouchaný. Jede rychle, starý kolemjdoucí pán uhne skokem mimo na zem. Brigita jede po náměstí Jaroslavských lázních a lidé utíkají před ní. Brigita otočí, jede po opačné straně náměstí, vozík narazí do odpadkového koše, a ona letí po vzduchu a spadne na starou paní.

Už tam oboje leží, kolemjdoucí policista varuje Brigitu, aby vstala, jinak podnikne krátký proces.
Brigita v duchu si řekne, že bude předstírat, že neumí chodit, když už jela na vozíku.
Policista už se vzteká a říká, že jí postřelí do zad.
Brigita na to: "No co. Vždyť už stejně mám zlomenou míchu!".
Policista jí zvedne, protože se dle něj nechce zvedat. Brigita svou tíhou spadne na policistu, a ten spadl na zem. Ten už přijímá, že je nemohoucí, takže jí nepotrestá za sražení ženy.

Hroch Brigita: Krátké příběhy (příběh 191.)

Hroch Brigita si čte diskuze na internetu na Falšbooku. Napadne ji zablokovat si sobě některé uživatele až den potom. Jde hledat tu diskuzi. Nenajde ji, ale najde spoustu jiných, které by blokla. Ale neblokne je, chce hlavně najít tu první diskuzi. Po pár dnech jí dojde, že je mohla blokovat všechny, ale neudělala to, začne se válet po zemi a plakat, že nechala tolik závažných prohřešků být.