Ze života Berňákova (příběh 426.)

#1:

Jedna žena má nepořádek v domě. Sklouzne se po kuličce a spadne ze schodů.
Pak s modřinama své kamarádce to vypraví: "Přísahám, že mě můj manžel nebije!".

#2:

Šéf v práci seřadí do řady své zaměstnance a říká: "Tady je nějaký děvkař, co měl sex s mojí ženou!".
Je to v téhle chvíli velká urážka, všichni chlapi se vztekají, jenom jeden stojí vzpřímeně a barva jeho obličeje se střídá červená se světlou barvou, jako by to bylo poplašné světlo. Šéf už našel muže, se kterým ho podváděla žena.

Válka v Berňákově (část 1.)

Právě zuří válka v Malokysansku, zemi, o jejichž území usiluje Kysanská republika. Kvůli tomu je po celém kontinentu, i v Berňákově hustá nálada. Je zdražování energií, nárůst populistů a extrémistů, kteří nesnášejí Malokysanské válečné uprchlíky a fandí Kysansku. Jiní lidé na tomto politickém spektru ale podporují Malokysance a nenávidějí jiné menšiny, včetně Hrochů a chorobně nešikovných.

Brigita jednoho dne jde vynést koš, venku ji zastaví Malokysanský uprchlík a směje se jí, že ty tašky, že ona je bezdomovec, kouká se ji na odpadky.
Brigita mu řekne: "Dej si pozor na Kysanskou republiku, aby mu nenandala".
Ten muž řekne: "Nerozumím vám, co říkáte, ale rozumí slovu 'nandání'!", takže ji chce zbít.
Brigita mu dá pěstí, až on letí do výšky. Přijde někdo a bere to, že Brigita si začala.
Brigita vysvětluje, že on chtěl ji zbít.
Nevěří ji. Začne se ona prát s tím druhým

Brigita se další den baví se ženou o tom: "Bojím se, že by se válka rozšířila i do Berňákova a mučili by a znásilnili mého kamaráda Rolanda".
Žena řekne: "Tohle se mužům stát nemůže".
Brigita ji chytne za límec: "Takové popírání nesnáším!".
Pak obě slyší v televizi, jak politikovi Parnákrovi vadí, že názory proti Malokysanců se trestají společně s drogami Hadím jedem víc než násilné zločiny.
Obě ženy se kvůli tomu hádají.
Brigita: "Nesnáším podporu drog", a ta druhá žena chce přísné tresty jen za jeden druh znásilnění a za jiné ne.

Brigita a její cynický kamarád Pavel Petrový jdou za Parnákrem na jeho mítink a urážejí ho. Parnákr je populista a zároveň malý.
Říkají mu: "Vy jste trpaslík. Vy se můžete rovnou vést na angličáku. Stačí udělat kotrmelec a je to jen přes čtvrť postele!".
Petrový dál křičí: "Vy byste v minulosti za svou velikost skončil v ústavě, kde by vás šukali každý den. A za éry Staré Domoviny by na vás dělali pokusy!".
Brigita se kouká na Petrového a říká mu, že to už přehání, že ať skončí

Nahlášení školy (část 3.)

Hroch Brigita nahlásila komisi jednu školu za to, že jejich ředitel a učitelka uráželi její synovce a neteř. Škola ale obstojí s pomocí jednoho jejich žáka. Budmil a Julinka jsou o to víc ponižování žákami za to, že jsou původci problémů školy s komisí.
Patnáctiletý žák, který bránil školu, řekne svým kamarádům, že to vše udělal proto, aby mohl se vídat s jednou učitelkou, že má s ní milostný vztah.
Budmil a Julinka to uslyší, řeknou to Brigitě. Ta to řekne ředitelovi a ten vyhodí žáka i tu učitelku ze školy. A tak Brigita aspoň něco vyhrála.

Nahlášení školy (část 2.)

I když Budmil a Julinka provokovali učitelku, jejich teta Hroch Brigita si myslí, že ta neměla právo je urážet, a že ředitel to ještě schvaluje. Tak to jde říct komisi, co je nadřízená celé škole. Škola má z toho problémy, hrozí jí omezení rozpočtu a vyhazov ředitele a učitelky. Jeden žák to nechce, tak mobilizuje žáky, aby bránili ředitele i učitelku. Vyhrají to.

Hroch Brigita: Krátké příběhy (příběh 201.)

#1:

Hroch Brigita má strach, že bude válka i v Berňákově.
Klepe se celé dny, říká: "I v mém mládí jsem se měla lépe, bez válek, i když mě společnost víc stigmatizovala. Na druhou stranu ale válka toto může zase zhoršit".
Dívá se z okna a vidí noční ticho. Říká: "Teď je tu až moc ticho. Ticho věští bouři".
Běží ven a zacn řvát přes celou čtvrť. Lidi začnou na ni z okna házet věci. Brigita zvedne palec s tím, že zatím je běžně dobře

#2:

Hroch Brigita má celý život nechtěné myšlenky. Je těžko pro ni myslet odvolání jich, neboť ji ruší ty nechtěné, tak si šeptá, lidi to slyší a občas rozumí, co si říká. Brigita se po letech povede si odvolání myšlením. Má úlevu z toho. Za pár let ale vynalezli stroj na čtení myšlenek a je to průlomové jako umělá inteligence či průmyslová revoluce. Debatuje se, že se to použije na šmírování lidí. Brigita má strach, že teď ji odhalí nechtěně myšlenky, tak se zastřelí

Ze života Berňákova (příběh 425)

#1:

Věra Břicháčová říká jednomu muži: "jak se město snaží dávat víc přírody, což se nelíbí politické straně Řidiči sami sebou. A ty hlavně nešišlej ten jejich název, to bys naštval i jejich odpůrce"

#2:

Je finanční krize kvůli novým epidemiím. Proto lidi častějic kradou peníze. Ale kvůli krizi lidí také mají radikálnější postoj k lidským právům. Tak chtějí ty zloděje mučit ve vězení. Hroch Brigita do sekundy přiběhne a zbije ty mučitele i jejich zastánce

Hroch Brigita: Krátké příběhy (příběh 202.)

#1:

Hroch Brigita chce odjet na dovolenou do Arktidy. Plánuje to celé roky. Má to objednané na další rok dopředu. Pak se zruší výlet, musí řešit své problémy. Řekne si, že je ráda, že tam nejde, neboť by měla nachlazení ze zimy a kašlala by, až by zvracela.
Za týden slyší ve zprávách, že Textilstone dokončil okupaci velké části Arktidy.
Brigita šoky spadne na zem a řekne si: "Tak to jsem o to víc ráda, že jsem tam nešla! Vnutili by mi tam víc nehumánní zákony a týrali by mě za blbosti, narozdíl od doby před okupací".

#2:

Hrochovi Brigitě vadí, že města regulují jízdu elektrickými koloběžkami, ale běžná kola ne, neboť ty jí kolikrát přejeli tím. Později jde po parku, najednou ji tam přejede řidič elektrické koloběžky.
Ten řidič si nedaleko povídá s druhým, že rádi sráží lidi schválně, aby je přesvědčili, že ty koloběžky jsou nebezpečné.
Brigita to slyší a jde za ním rozzuřené a zbije ho.
Později Brigita si povídá s Katrínou. Ta se diví: "Jak to, že jsi pro koloběžky, i když tě jednou takovou přejeli?".
Brigita křičí "Drž hubu!"