Ze života Berňákova (příběh 427.)

#1:

Věra Břicháčová říká Petrovému: "V zemi Organia zavedli trest smrti pro znásilnění dětí!".
Petrovému se nelíbí: "Že se vůbec popravuje za jakýkoli zločin. To je pro mě, jako by chtěli popravit mě za záchvaty vzteku! Takže to je jedna rána!".
Věra říká: "I lidi od 18 do 23 jsou tam bráni za děti a že i dobrovolný styk s lidma toho věku je trestný!".
Petrový řekne: "Další rána!".
Věra řekne: "A to vše je trestné jen pro muže a ne pro ženy!".
Petrový řve vzteky.

#2:

Kdysi v 20. století musel jeden muž nastoupit na povinnou vojnu. Aby tam nemusel být, tak napíše do přihlášky, že je homosexuál, takže ho armáda nepustí. Je rád za to, ale pak všechny údaje ze všech úřadů měly propojené v jednotném systému, takže měl veřejnou ostudu za sexuální orientaci a může mu hrozit pobyt jinde, s podmínkami jako má vojna - přísný režim a šikanu.

Válka v Berňákově (část 2.)

Hrochovi Brigitě vidí, jak jeden politik ze zahraničí Bob Pizzahogy byl celá desetiletí nenáviděn, že je liberál a kvůli jeho vraždě novinářů je celý kontinent zkažený a to i podpora Hrochů. Poslední dva týdny se ho ale ti samí, co ho nenáviděli, tak teď ho berou za vlastence a bojovníka proti zkažené době, i proti podpoře Hrochů. Tento politik je podporován jako bojovník za mír, ale podporuje válečnou okupaci Malokysanska Kysanskem. Brigita řve vzteky z toho.

Brigita pak jinde říká jednomu muži: "Vadí mi, jak jednou nesnášejí Boba Pizzahogya a pak se ho ti sami zastávají".
Muž řekne: "A vy by ste kvůli tomu se zastávala nějaké populisty?".
Brigita říká: "Já bych se klidně zastala i vládce režimu Staré Domoviny, kdyby toho dávali do jedné kupy s názory jako mám já".
Muž řekne: "A já bych přál proti vám jiný režim Berňákovské Diktátory".
Brigita říká: "Právě tohle jsem vždycky přála proti lidem jako jste vy".
Muž řekne: "Měli by se mučit zastánce Hrochů. Jsou to Starodomovinci".
Brigita ho chytne pod krk, že by do něj lila vodu.
On řekne: "To bych udělal já vaší rodině".
Brigita s ním švihne o zem, že on udělá otlačeninu na chodníku

Brigitě vadí, jak někteří lidé s názory jako populisté Berňákovská Domovina podporují Malokysance a nesnášejí Hrochy. Že zlehčují Malokysanské pachatele zločinu. Pak že liberálové dávají za názory proti Malokysanským uprchlíkům větší trest než za znásilnění. Brigita kvůli tomu podporuje Kysansko, ale zároveň nechce, aby se jejich agrese a válka rozšířila do Berňákova.

Hroch Brigita: Krátké příběhy (příběh 229.)

#1:

Hroch Brigita vešla k sobě do domu. Vidí tam zloděje, začne řvát leknutím. Zloděj jí vyhrožuje, že ji zastřelí, pokud bude řvát. Brigita dál řve, zloděj ji zastřelí. Brigita jako duch je ráda, to byl její cíl, chtěla umřít

#2:

Hroch Brigita jede autobusem, vidí jednoho muže jak vstává, aby pustil starší ženu, ale on sám má nohy jak z rosolu a spadne na zem. Jiný muž mu říká, že se vymlouvá, aby nemusel pouštět sednout, že je slabý spíš z toho, že nemá pohyb.
Brigita a oba ti muži jdou na vyšetření u doktora, zda ten se slabými nohy je vážně nemocný. Je podle vyšetření nemocný.
Brigita se naštve, že ten druhý muž týrá nemocného a nutí ho stát v autobuse a bere za nevychovaného, tak ho zbije tak silně, že on skončí celý v sádře a na vozíku.
Lidé mu říkají, že asi si za to může sám.

Ze života Berňákova (příběh 426.)

#1:

Jedna žena má nepořádek v domě. Sklouzne se po kuličce a spadne ze schodů.
Pak s modřinama své kamarádce to vypraví: "Přísahám, že mě můj manžel nebije!".

#2:

Šéf v práci seřadí do řady své zaměstnance a říká: "Tady je nějaký děvkař, co měl sex s mojí ženou!".
Je to v téhle chvíli velká urážka, všichni chlapi se vztekají, jenom jeden stojí vzpřímeně a barva jeho obličeje se střídá červená se světlou barvou, jako by to bylo poplašné světlo. Šéf už našel muže, se kterým ho podváděla žena.

Válka v Berňákově (část 1.)

Právě zuří válka v Malokysansku, zemi, o jejichž území usiluje Kysanská republika. Kvůli tomu je po celém kontinentu, i v Berňákově hustá nálada. Je zdražování energií, nárůst populistů a extrémistů, kteří nesnášejí Malokysanské válečné uprchlíky a fandí Kysansku. Jiní lidé na tomto politickém spektru ale podporují Malokysance a nenávidějí jiné menšiny, včetně Hrochů a chorobně nešikovných.

Brigita jednoho dne jde vynést koš, venku ji zastaví Malokysanský uprchlík a směje se jí, že ty tašky, že ona je bezdomovec, kouká se ji na odpadky.
Brigita mu řekne: "Dej si pozor na Kysanskou republiku, aby mu nenandala".
Ten muž řekne: "Nerozumím vám, co říkáte, ale rozumí slovu 'nandání'!", takže ji chce zbít.
Brigita mu dá pěstí, až on letí do výšky. Přijde někdo a bere to, že Brigita si začala.
Brigita vysvětluje, že on chtěl ji zbít.
Nevěří ji. Začne se ona prát s tím druhým

Brigita se další den baví se ženou o tom: "Bojím se, že by se válka rozšířila i do Berňákova a mučili by a znásilnili mého kamaráda Rolanda".
Žena řekne: "Tohle se mužům stát nemůže".
Brigita ji chytne za límec: "Takové popírání nesnáším!".
Pak obě slyší v televizi, jak politikovi Parnákrovi vadí, že názory proti Malokysanců se trestají společně s drogami Hadím jedem víc než násilné zločiny.
Obě ženy se kvůli tomu hádají.
Brigita: "Nesnáším podporu drog", a ta druhá žena chce přísné tresty jen za jeden druh znásilnění a za jiné ne.

Brigita a její cynický kamarád Pavel Petrový jdou za Parnákrem na jeho mítink a urážejí ho. Parnákr je populista a zároveň malý.
Říkají mu: "Vy jste trpaslík. Vy se můžete rovnou vést na angličáku. Stačí udělat kotrmelec a je to jen přes čtvrť postele!".
Petrový dál křičí: "Vy byste v minulosti za svou velikost skončil v ústavě, kde by vás šukali každý den. A za éry Staré Domoviny by na vás dělali pokusy!".
Brigita se kouká na Petrového a říká mu, že to už přehání, že ať skončí

Nahlášení školy (část 3.)

Hroch Brigita nahlásila komisi jednu školu za to, že jejich ředitel a učitelka uráželi její synovce a neteř. Škola ale obstojí s pomocí jednoho jejich žáka. Budmil a Julinka jsou o to víc ponižování žákami za to, že jsou původci problémů školy s komisí.
Patnáctiletý žák, který bránil školu, řekne svým kamarádům, že to vše udělal proto, aby mohl se vídat s jednou učitelkou, že má s ní milostný vztah.
Budmil a Julinka to uslyší, řeknou to Brigitě. Ta to řekne ředitelovi a ten vyhodí žáka i tu učitelku ze školy. A tak Brigita aspoň něco vyhrála.

Nahlášení školy (část 2.)

I když Budmil a Julinka provokovali učitelku, jejich teta Hroch Brigita si myslí, že ta neměla právo je urážet, a že ředitel to ještě schvaluje. Tak to jde říct komisi, co je nadřízená celé škole. Škola má z toho problémy, hrozí jí omezení rozpočtu a vyhazov ředitele a učitelky. Jeden žák to nechce, tak mobilizuje žáky, aby bránili ředitele i učitelku. Vyhrají to.