Ze života Berňákova (příběh 228.)

Zloděj obrazu je nyní doma se svou kočku na klíně. Hladí ji, ale protože je antropomorfní pes, začne se s kočkou hádat vrčet a prskat navzájem.
Pak si pomyslí: "Pardon! Já bych měl se chovat spíše jako člověk! Zase nás autor příběhu zkouší!".

Komentáře

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

Lichvy tikvy (část 2.)

Přijdou k Hrochovi Brigitě vymáhači peněz z půjčky, kterou si od nich brala, a začnou jí vyhrožovat přede dveřma jejího domu. Brigita pěstma prorazí díru ve dveřích, praští pěstma do obličeje jednomu z vymáhačů. Druhému dupne na dlouhý šos od fraku tak, že mu soš roztrhne, zatímco on utíká na místě. Oboum dvou jim nechá bouchnout jejími hlavami na jejich hlavy. A s vítězstvím řekne, že zavolá policii za výhrůžky. Policie si jí vyslechne a řekne na to: "Za to, že jste se vědomě vrhala do nebezpečí lichvářů, tak vám dáme pokutu!". Policie pak odchází. Brigita vrčí vzteky a chytá se za hlavu, že teď ještě víc potřebuje peníze. Napadne jí něco - ukradne ležícím lichvářům jejich peníze z kapes.  KONEC PŘÍBĚHU  
Další informace

Jak Hroch Brigita vymýšlí příběhy (část 2.)

Hroch Brigita zapomněla na příběhy, které právě vymyslela. Přeje si zapamatovat si každý nový příběh, který vymyslí. Začne zase mít nechtěné myšlenky, trpí z toho, z rozrušenosti vymyslí další příběhy a napíše je. Za chvíli si nepamatuje detaily, neboť do zápisku je nenapsala podrobně, ale hodně zkratkovitě.  Pokračování příště...  
Další informace

Povinnosti jsou pro všechny (část 3.)

Hroch Brigita jde na úřad práce vyřídit, že už má práci. Ale tam vidí jednoho úředníka, který řekne jedné ženě, že pokud si nevezme práci legální prostituce, tak je to vyžírka, která odmítá práci. Brigita si odvede úředníka do jiné místnosti, kde nikdo není. Vezme si šavli a pak až na chodbě je slyšet rána. Pak Brigita odchází s tím, že si to vyřídila s nucením lidí k prostituci.  Pokračování příště...  
Další informace